KOMENTÁŘ: Zastřelení medvědího tuláka z Valašska není nutné, nový domov najde v Belgii
Ostrá slova o konečném řešení, horečnaté leštění kulovnic a zdobení mysliveckých kamizol v očekávání neobvyklého zážitku. K nesmyslnému krveprolití se v posledních dnech schylovalo ve Zlínském kraji.
ILUSTRAČNÍ FOTO: Robert Balog / Pixabay.com
Tento kraj si pro shánění potravy před zimním spánkem vybral čtyřletý medvěd hnědý, který se při svých toulkách krajem dostal i do blízkosti lidí. Nejspíš proto, že nepochází z volné přírody, ale vyrůstal v lidském zajetí. To by vysvětlovalo jeho neobvyklé chování, které u medvědů žijících v divočině běžně nepozorujeme. Přestože medvěd do přímého kontaktu s nikým nepřišel, vypuknutí paniky to nezabránilo. Strach v lidech živila některá bulvární média i lokální politici, kteří si nejspíš chtěli hrát na kovboje z divokého západu. Prakticky okamžitě se objevily výzvy k likvidaci onoho medvěda. Co na tom, že je kriticky ohroženým druhem a na našem území je pravděpodobně jedním z pouhých dvou exemplářů. Nikdo neřešil ani to, že by šlo nejen o neospravedlnitelný, ale také nezákonný akt.
Naštěstí se ale podařilo najít řešení, které medvědovi umožní prožít plnohodnotný život. Táborská zoologická zahrada tento týden oslovila na tři stovky zoologických zahrad v celé Evropě. Na tuto výzvu mimo jiné zareagoval ředitel jedné zahrady v Belgii, který o tuláka z Valaška projevil vážný zájem. Sledovaný příběh by tak mohl mít brzy šťastný konec.
To bychom ale nesměli žít v Česku, které je známé svým legislativním Kocourkovem. Přestože táborská zoologická zahrada nabídla zajištění odborného „naspání“ medvěda a jeho převezení na vlastní náklady, přistoupit se k tomu nyní nesmí. Čeká se totiž na nabití právní moci řízení o výjimce o jeho odchytu či odlovu, což potrvá ještě měsíc. Nesmyslná byrokratická mašinerie v praxi. Bohužel to může znamenat další mrtvé ovce a jiná hospodářská zvířata, která zmatený medvěd nejspíš ještě zabije. Celá situace je ještě absurdnější, když si uvědomíme, jak obrovský politický tlak byl na rychlé povolení odstřelu medvěda, a nyní, když už máme v rekordním časem řešení, musíme čekat. I z tohoto důvodu není možné, aby byrokracie zvítězila.
Pojďme však využít času ke zdůraznění jedné věci – celou narkotizaci medvěda musí provést někdo, kdo má s uspáváním velkých šelem dostatečné zkušenosti. Jsem rád, že se táborské zoologické zahradě přihlásil jeden z našich největších odborníků na divoká zvířata, veterinář z královédvorské zoo Lukáš Pavlačík. S narkotizací divokých zvířat má dlouholeté zkušenosti nejen ze Dvora Králové, ale i z volné přírody, kde úspěšně narkotizoval například vlčici z Krkonoš. Byl bych proto rád, kdyby narkotizaci medvěda na Valašsku řídil právě tento zkušený odborník. Neodborně provedená narkotizace by totiž mohla vést až ke smrti zvířete, což by byla nenahraditelná škoda.
Molekulární biologii a genetiku vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou zakončil v roce 1981 červeným diplomem. Dalších jedenáct let se pak věnoval vědecké činnosti. Zkušenosti sbíral nejen v Československé akademii věd, ale i na zahraničních univerzitách v Londýně, německém Göttingenu či v pařížském Pasteurově ústavu.
Je také českým podnikatelem, generálním ředitelem, předsedou představenstva a vlastníkem developerské společnosti EKOSPOL. V roce 2015 zachránil Zoologickou zahradu v Táboře před likvidací a stal se jejím novým ředitelem.
V současné době vede výzkumnou skupinu, která zkoumá genetiku a dlouhověkost u psů.