Vědci prokázali nákazu u divokých jelenců běloocasích

Vědecká studie zpracovaná pro americké ministerstvo zemědělství (USDA) odhalila přítomnost protilátek proti viru covid-19 u jelence běloocasého. Jedná se tak o první doložený případ přenosu viru na divoké zvíře. 

FOTO: Robert-Woeger

Zprávu přinesl prestižní magazín Nature s odkazem na server bioRxiv. Studia je zatím předběžná a neprošla odbornou recenzí. Výzkum nicméně odhalil protilátky proti viru SARS-CoV-2 u jedné třetiny testovaných krevních vzorků jelenců běloocasých žijících na severovýchodě Spojených států. To značí, že byli v minulosti virem nakaženi. 

Arinjay Banerjee, virolog z University of Saskatchewan v Saskatnonu v Kanadě potvrdil, že se skutečně jedná o první doloženou nákazu v populaci divokých zvířat. Možnost nákazy jelenců virem a jejich možného přenosu na další jedince ukázaly už předchozí laboratorní experimenty. Nová expertiza celkem 385 krevní vzorků odebraných v rámci pravidelného sledování divoké populace v průběhu ledna a března 2021 ve státech Michigan, Pensylvánie, Illinois a New York odhalila 40 procent pozitivních testů. Vědci považují takovýto výsledek za znepokojivý. Upozorňují však současně na nutnost dalších studií o celkovém  procesu nákazy jelenců a možnosti přenosu viru na další zvířata. “Je to zajímavé pozorování, ale přesto je třeba jej interpretovat s opatrností”, mírní obavy Aaron Irving, odborník na infekční choroby z univerzity Zhejiang v čínském Hainingu. 

Testy prošly také další krevní vzorky získané od počátku roku 2020, kdy vlna nákazy koronaviry ve Spojených státech propukla. I mezi nimi byly 3 pozitivní na přítomnost protilátek. Spolu se vzorky z letošního roku tak celkový podíl pozitivních testů činí již zmíněnou jednu třetinu. “Data jasně naznačují, že tento druh jelence byl v určitém časovém okamžiku infikován SARS-CoV-2,” shrnuje závěr studie Benerjee. I on však poukazuje na důležitost dalšího výzkumu. Vědecký tým totiž prováděl primárně test na přítomnost protilátek, ale ne na samotnou virou RNA. Není tak zřejmé, zda jsou jelenci i přenašeči viru, uvedl Benerjee. 

Zdroj nákazy je neznámý 

Vědci se nyní zamýšlejí i nad zdrojem nákazy. Ta je podle Benerjeeho zatím záhadou. Spekuluje, že zdrojem mohl kontakt s lidmi, jinými zvířaty nebo i kontaminovaným vodním zdrojem. “Pokud existuje společný zdroj nákazy pro jelence, pak pravděpodobně stejnému zdroji mohou být vystavena i další zvířata.” uvedl. Možnost mezidruhový přenosu nákazy zdokumentovala viroložka z Ohio State University ve Woosteru, Linda Saif. “Podobné přelévání na divoce žijící zvěř se nyní může vyskytovat po celém světě,” uvedla Saif a dodala, že klíčovou otázkou je teď jak se virus na jelence rozšířil a zda je možná i další šíření na zvířata domácí nebo hospodářská. To potvrzuje i mluvčí amerického ministerstva zemědělství. Uvádí, že ”vzhledem k procentu vzorků v této studii, u nichž byly detekovatelné protilátky, stejně tak k vysokému počtu jelenů běloocasých po celých Spojených státech a jejich blízkému kontaktu s lidmi, je pravděpodobné, že jeleni v jiných státech byli viru také vystaveni“.

Zkoumání možných přenosů na zvířata je důležité

Jelenec běloocasý (lat. Odocoileus virginianus) je v oblasti Severní a Střední Ameriky rozšířeným druhem, Žije v malých stádech a vyskytuje se poblíž lidmi osídlených oblastí. Velmi dobře je znám například z golfových hrišť. Odborníci tak považuji další výzkum za nezbytný. Divoká zvířecí populace by se mohla stát místem, kde by virus mohl dále mutovat a současně se přenášet na další druhy i zpět na lidi. Přitom by mohla být snížena účinnost dosavadních vakcín. Vědci proto zdůrazňují nutnost testovat nejen jelence, ale i další volně žijící zvířecí druhy a jejich predátory. 

Nákaza u zvířat již byla potvrzena

Virus se již v minulosti objevil u domácích zvířat. Potvrzen byl u psů, křečků či fretek. Průběh onemocnění je však pokaždé jiný. Jak například uvedl virologu Jiří Černý v rozhovoru pro iDnes.cz, je u psa nákaza možná avšak konečná. Virus se dále množí jen málo a přenos nákazy není možný. Naopak prasata se nemohou nakazit vůbec, neboť jsou jejich receptory přístup viru do buněk neumožní. Kočky podle Černého, stejně jako jiné kočkovité šelmy, ale produkují virus ve velkém množství.

Jelenec běloocasý

RODOVÉ A DRUHOVÉ JMÉNO: Jelenec běloocasý

LATINSKÉ JMÉNO: Odocoileus virginianus

TŘÍDA: Savci

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA V ZAJETÍ: 6 až 14 let

VÝŠKA: 80 až 100 cm

VÁHA: Samice 40 až 90 kg, Samec 50 až 105 kg

POPULACE V USA: cca 30 mil. jedinců

STUPEŇ OHROŽENÍ DLE IUCN: Málo dotčený

Mapa rošíření:

Zdroj: Wikipedie.org
Share Button
Kamil Červinka on InstagramKamil Červinka on LinkedinKamil Červinka on Twitter
Kamil Červinka
_______________________________________________________________________________________
www.kamilcervinka.eu