fbpx

Blíží se Nový rok a s ním i nezbytné oslavy. K nim již tradičně patří ohňostroje a pyrotechnika nejrůznějšího druhu a člověk si tuto zábavu pořádně užívá. Do života zvířat však přínáší zmatek, úzkost, strach a mnohdy i smrt.

ÚVODNÍ FOTO: NICK GESELL / PIXABAY.COM

Bez pyrotechniky a ohňostrojů, ať již oficiálních nebo soukromých, si snad neumíme některé oslavy ani představit. A příchod nového roku k nim bezesporu patří. Jak však poukazují kritici, jsou škodlivé pro divoce žijící i domácí zvířata, stejně jako pro člověka samotného.

Stres, zmatek i smrt

Na zvířata mají hlasité hrátky s pyrotechnikou velmi negativní vliv, což potvrdí snad každý chovatel. Jsou vyděšená, snaží se před hlukem schovat a výbuchům uniknout. Při tom však mohou utrpět vážná zranění nebo v případě ptáků smrt. Ptáci ve zmatku a strachu lehce naražejí do čehokoliv, jako jsou  budovy, skla, elektrické dráty či mosty. Známý je případ tří pražských labutí, které v roce 2013 spadly na Mánesův most. “Bylo absurdní, že se střílelo přímo od Střeleckého ostrova, kde každou noc přespávají stovky vodních ptáků,” uvedl tehdy pro ČTK Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Dodal také, že ptáci ztrácejí při vyplašení pyrotechnickými efekty orientaci a narážejí do nejrůznějších překážek. Sama labuť je pak podle Stýbla poměrně neohrabaný letec, který často narazí do tramvajových drátů. Že by k této události došlo jen vinou ohňostrojů ale rozporují pořadatelé. Kupříkladu pořadatel ohňostrojů Martin Peter uvedl v lednu tohoto roku pro Český rozhlas Plus, že “je to velká mystifikace, ohňostroj upozornil na problém, který tam byl. Vyplašení ptáci naráželi do drátů vysokého napětí, na kterých nebyly odrazky. Dělo se to tam běžně, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost“. Poukazoval tak na to, že se situace v dané oblasti řešila až po této medializované události.

Překročili jsme prostě míru slušnosti a ohleduplnosti vůči svému okolí a nezbývá, než se pokorně vrátit k chování, které nám může navrátit pocit, že možná skutečně jsme pány tvorstva.

Evžen Korec, ředitel ZOO Praha

Že především zvířatům nadměrný hluk a záblesky vadí je však nepochybné. Stačí se jen podívat na jejich reakce. Zvířata mají totiž mnohem citlivější sluch než lidé.  Například kočka domácí je schopna vnímat zvuk s horní hranicí až 50 000 Hz a pes asi 40 000 Hz. Naproti tomu je horní hranice sluchu dospělého člověka jen asi 20 000 Hz. To je také důvodem, proč tito domácí mazlíčci například nemají v lásce hlasitou hudbu či křik. Navíc slyší i zvuky, které lidské ucho vůbec nezaznamená, jaké je třeba ultrazvuk. Proto jim ohňostroj v blízkostí může poškodit sluch nebo jej mohou za určitých okolností i trvalé ztratit. Pro starší zvířata může pak stres představovat ještě vážnější hrozbu.

Kočky mají velmi dobrý sluch, který jim umožňuje zaslechnout i vysoké tóny vydávané jejich hlavní kořistí, hlodavci. Silné zvuky ohňostrojů a petard jsou tak pro ně velmi stresující. FOTO: KAMIL ČERVINKA

Je proto na místě upozornit chovatele, aby své domácí mazlíčky před ohňostrojem či jinými pyrotechnickými efekty bezpečně schovali a uklidnily. Psi a kočky se mohou lehce ztratit, nebo se v horším případě střetnout si s motorovými vozidly nebo vlakem. Kočky a psi si často pyrotechniku pletou s hráčkou a potom jsou následky ve většině případů tragické, od amputace, popálení i smrt.

Ani zdaleka však nejde u zábavní pyrotechniky jen o hluk, záblesky nebo zápach. Ochránci přírody upozorňují také na znečištění ovzduší, vody a půdy. Pyrotechnika totiž pro zabarvení obsahuje řadu těžkých kovů, jako je stroncium. Tyto i další nebezpečné látky se pak při explozích uvolňuji do ovzduší, kde mohou podle některých odborníků zůstávat i několik dnů. S tím ale nesouhlasí Peter, který pro Český rozhlas uvedl, že “chemické směsi jsou samy o sobě škodlivé. Ale během ohňostroje dochází k přeměně těchto látek“. Ani hluk či světelné záblesky nejsou podle něj horší, než během bouřky.

Stále více hlasů se ale staví za regulaci pyrotechnických efektů. Patří mezi ně i Evžen Korec, ředitel ZOO Tábor, který ve svém komentáři k zákazu novoročních ohňostrojů v Praze publikovaném již dříve na naši stránkách mimo jiného uvedl. “Překročili jsme prostě míru slušnosti a ohleduplnosti vůči svému okolí a nezbývá, než se pokorně vrátit k chování, které nám může navrátit pocit, že možná skutečně jsme pány tvorstva“.

Hlasité výbuchy a záblesky škodí i lidem

Ani člověk ale není uchráněn možnému poškození sluchu či stresu. A nebezpečná zranění mohou utrpět i v případě neopatrné manipulace s pyrotechnikou, především v kombinaci s požíváním alkoholu. K tomu dochází ve značné míře právě ve spojitosti s oslavou Nového roku, dlouhodobě spojenou s tradice pořádání ohňostrojů i používání nejrůznější pyrotechniky. Není tak jednoduché tuto tradicí vyloučit. Do budoucna by se však mohly prověřit možnosti tiché alternativy, které nejsou tak škodlivé pro přírodu, zvířata a lidi. Takovým podnětem je například světelná show, kterou již na začátku roku navrhl stávající pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Některá města a obce ohňostroje již omezila

K omezení ohňostrojů a pyrotechniky v nejrůznější podobě přistoupila v posledních letech mnohá města a obce po celé České republice. Důvodem jsou především stížnosti tamních obyvatel na přílišný hluk nejen o silvestrovské noci, ale také během Vánoc, Velikonoc i dalších dnů. Zastupitelé si v řadě případů ale uvědomují i zmíněné negativní vlivy na životní prostředí. V době, kdy je snaha omezovat tyto negativní vlivy tak můžeme obdobný trend očekávat i v dalších letech.

Share Button

Diana Gorobets Diana Gorobets

.

Napsat komentář