Hnízda s vejci vodních ptáků i vyvedená mláďata měla být zničena a usmrcena při sečení rákosí rybáři z Pohořelic
Rybáři na Pařezném rybníce na Žďársku měli podle ornitologů zničit při sečení rákosin hnízda s vejci a mláďaty vodních ptáků. Věc již řeší Česká inspekce životního prostředí.
ÚVODNÍ FOTO: V tento okamžik je již většina rákosin na rybníce posečených a probíhá jejich vyklízení na břeh. FOTO: Vojtěch Kodet / ČSO
Na Pařezném rybníce, ležícím u obce Libáň v okrese Chrudim, provedli rybáři společnosti Rybníkářství Pohořelice a.s. sečení rákosin, při kterém s největší pravděpodobností zničili hnízda vodních ptáků a usmrtili již vyvedená mláďata. Mezi nimi byli podle předpokladů České společnosti ornitologické i mláďata ohroženého motáka pochopa, dravce, který rákosové porosty pro hnízdění s oblibou vyhledává.
Na sečení porostu upozornila právě ČSO, konkrétně pak předseda její pobočky na Vysočině Vojtěch Kodet. „Zjistil jsem to pouze náhodou, když jsem 10. července projížděl kolem. Po zjištění, že zaměstnanci Rybníkářství Pohořelice nemají žádné povolení, jsem jako stráž přírody práce přerušil. Bohužel to již bylo ve fázi, kdy porosty byly posečené. Kolik mláďat a snůšek bylo zničeno, nelze přesně zjistit,“ uvedl v tiskové zprávě Kodet, působící současně i v Agentuře ochrany přírody a krajiny s tím, že dokumentaci k zásahu předal České inspekci životního prostředí. Ta převzetí oznámení na žádost naší redakce také potvrdila. „Na místě jsme provedli šetření a k pochybení zřejmě došlo,“ uvedl Ing. Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. Dodal však, že až do uzavření šetření není možné k věci podat další informace.
„Na místě jsme provedli šetření a k pochybení zřejmě došlo,„
Ing. Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě
Podle Vojtěcha Kodeta si společnost pronajal Pařezný rybník nedávno, a to s vědomím, že se jedná o chráněné území i evropsky významnou lokalitu, která je aktuálně řazena mezi nejvýznamnější hnízdiště vodních ptáků na Žďársku. V takovém případě tedy měli jakýkoliv zásah předem projednat s orgány ochrany přírody. „Neprojednali však nic,“ uzavírá Kodet s tím, že tak společnost napáchala žacím strojem z ornitologického hlediska velké škody, když zničila hnízda vodních ptáků jako je potápka malá, labuť velká, polák velký, lyska černá nebo potápka roháč “ Jediné hnízdo, které nebylo zničeno vysečením, bylo hnízdo ohroženého dravce motáka pochopa se dvěma mláďaty. Je ale pravděpodobné, že starší mláďata byla skrytá v porostech kolem hnízda a byla usmrcena při sečení. Některé druhy hnízdící v rákosinách po jejich vysečení lokalitu zřejmě opustily, například silně ohrožený chřástal vodní a slípka zelenonohá,“ dodává Kodet.
„Mrzí nás to samozřejmě, rozpoutala se taková histerie vůči naší firmě a nezasloužíme si to popravdě, protože vždy spolupracujeme s ochránci, ale tady se tedy bohužel tento přešlap stal,„
Ing. Roman Osička, ředitel společnosti Rybníkářství Pohořelice a.s.
„Již jste asi desátý, kdo se ptá,“ sdělil nám k žádosti o vyjádření Ing. Roman Osička, ředitel společnosti Rybníkářství Pohořelice. Potvrdil přitom informace o pronájmu, zcela však odmítl tvrzení, že by o jakémkoliv omezení byli informování. „Rybník jsme si pronajali od 1.1. letošního roku a bohužel jsme s dokumenty od vlastníků nedostali informaci, že je na tomto rybníce nějaké omezení z hlediska ochrany přírody. Není tedy pravdou, že bychom úmyslně do toho rybníka zasáhli,“ řekl ředitel Osička. Připustil však, že k vysekávání rybníka došlo. „Mrzí nás to samozřejmě, rozpoutala se taková hysterie vůči naší firmě a nezasloužíme si to popravdě, protože vždy spolupracujeme s ochránci, ale tady se tedy bohužel tento přešlap stal,“ uvedl a zdůraznil, že v žádném případě nešlo o úmysl. Zpochybnil ale vyjádření ČSO, že by došlo k usmrcení hnízdících ptáků nebo k poškození hnízd s vejci, protože většina ptáků již byla podle jeho slov vyhnízděná, pouze moták pochop na hnízdě zůstal, ale i v tomto případě šlo již o létající ptáky. Ředitel Osička také uvedl, že společnost Rybníkářství Pohořelice obhospodařuje okolo 140 rybníků a případná omezení vždy dodržují.
Pro tyto velké subjekty – a to se nejedná jen o rybářství – je kolikrát mnohem jednodušší tu lokalitu zničit, zaplatit pokutu a hospodařit si tam už ve velkém, bez omezení, než trpět je trpět a brát případné odškodnění,”
Vojtěv Kodet, předseda pobočky ČSO na Vysočině
S jeho vyjádřeními ale ostře polemizuje Vojtěch Kodet. Je podle něj velmi nepravděpodobné, že by profesionální firma působící v této oblasti nevěděla, či si prostým nahlédnutím do katastru nemovitostí nezjistila, že je rybník zvláště chráněným územím. Nehledě na to, že v blízkosti rybníka je i cedule s touto informací i označenými chráněnými druhy, které v lokalitě žijí. „Představte si, že jste profesionál, který se věnuje hospodaření na rybnících, rybníky si kupujete, pronajímáte a co uděláte jako první věc? Prvním je, že si ověříte v katastru nemovitostí, že jednáte s tím správným vlastníkem a to oni určitě udělali a tam museli vidět, že jde zvláště chráněné území,“ zamýšlí se Kodet s tím, že společnost i na území Jihomoravského kraje na podobných územích hospodaří a velmi dobře případná omezení znají. A uvádí i svůj vlastní názor na celou věc. „Osobně se domnívám, že to udělali záměrně, nečekali na to, až jim někdo sdělí nějaké podmínky hospodaření na té lokalitě a neměli o to ani zájem. Prostě se rozhodli, že je pro ně jednodušší tu lokalitu tímto zničit, protože v momentě, kdy oni tu lokalitu zničí, aby tam ti ptáci nebyli, tak poté má už orgán ochrany přírody slabší pozici v tom, dát jim nějaké omezení či podmínky. Pro tyto velké subjekty – a to se nejedná jen o rybářství – je kolikrát mnohem jednodušší tu lokalitu zničit, zaplatit pokutu a hospodařit si tam už ve velkém, bez omezení, než je trpět a brát případné odškodnění„. Pokutu od ČIŽP pak považuje za naprosto nedostatečnou, a měla by podle něj být stanovena společnosti současně i nápravná opatření tak, aby by v dané lokalitě byla povinna realizovat a umožnit vznikl obdobného porostu, v němž by ptáci začali opět hnízdit.
Kategoricky se pak ohradil i vůči dalším tvrzením ředitele Osičky. „Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že v pořípadě motáků šlo o ptáky již létavé. Létaví jsou až v okamžiku, kdy jsou tmaví, což potvrdí každý znalý ornitolog. Navíc, pokud by mohli létat, tak by před motorovým člunem, který jezdil kolem uletěli,“ tvrdí Kodet. Velkým problémem je ovšem samotné vysečení i pro zbylé ptáky a jejich mláďata. S rákosím zmizely i přirozené úkryty a mláďata jsou tím vystavena velkému nebezpečí. Nejsou, tak obratná jako dospělí ptáci, aby dokázala uniknout dravcům a jsou jim doslova vydána napospas.
www.kamilcervinka.eu