Na pozici ptáka roku vystřídal červenku obecnou tradiční “lékař lesa” datel černý. Kampaň Pták roku vyhlašuje Česká společnost ornitologická již od roku 1992. Vždy se přitom pokouší upozornit na některý z palčivých problémů současnosti, který má vliv na ptačí populaci. V tomto roce je to potřeba ponechávat v lese, na zahradádch i v parcích také staré a odumírající stromy.
ÚVODNÍ FOTO: Datlí mláďata vylézají od stáří zhruba tří týdnů po stěnách dutiny k vletovému otvoru a rodiče, kteří se v krmení střídají, je mohou krmit zvenku. Foto: Ondřej Prosický (naturephoto.cz)
Datel černý patří k druhům, s nímž se můžeme setkávat stále častěji. Především pak v letitých listnatých i smrkových lesích. Dobře se ale přizpůsobují i životu v blízkosti lidí. Podmínku mají jedinou. „Datel, i jeho příbuzní strakapoudi, potřebují k životu staré, odumírající a mrtvé dřevo,” říká Zdeněk Vermouzek. ředitel České společnosti ornitologické s tím, že bychom právě proto měli podobných stromů v lese, městských parcích i zahradách nechávat dostatek. Mrtvý či odmírající strom je totiž bez života jen zdánlivě. “Návštěva datla či strakapouda nám napoví, že takový suchý strom skutečně žije. Je rájem mnoha druhů hub a nejrůznějších brouků, mravenců a jiných bezobratlých, kteří tvoří prostřený stůl pro datly, strakapoudy, žluny, brhlíky, šoupálky a další druhy ptákům,” dodává Zdeněk Vermouzek.
FOTO: Dušan Vainer (dusanovo.cz) Datel černý hledá svou nejčastější potravu – dřevokazné mravence a brouky – pod kůrou živých stromů i v padlých kmenech. Silným zobákem tesá do dřeva otvory o rozměrech až 50 x 20 cm a zanechává pod nimi hromádku velkých třísek, dlouhých až 10 cm.
Současně s vyhlášením kampaně připravilo ČSO také novou výzvu k mapování datlů. „Budeme se snažit zaznamenat výskyt co největšího množství datlů v průběhu celého roku a na závěr vyhodnotit, kde všude se datli vyskytují a jaké typy prostředí jsou schopni osídlit. Velice zajímavou otázkou je, zda se biotopové preference datlů v poslední době opravdu proměnily, zda se například objevují ve větší blízkosti lidských sídel,” vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Mapovaní se přitom prostřednictvím Faunistické databáze ČSO na avif.birds.cz a mobilní aplikace Avif Mobile může zůčastnit naprosto každý.
A kdy se za datlem do lesa vydat? Vzhledem k tomu, že to je stálý pták, pozorovat jej můžete celý rok. Největší šanci spatřit datly černé je ale v období od února do května. To totiž bývají nejnápadnější, brání svá teritoria, bojují se svými soky a hledají partnery pro hnízdění.
Datel černý
Datel černý je lesní pták, který se vyskytuje napříč celým evropským i asijským kontinentem až po japonské ostrovy. Dorůstají bezmála půl metru. I přesto jsou díky svému černému zbarvení s červenou čepičkou v přírodě téměř nenápadní. Prozradí je spíše typické hlasité volání, nebo pravidelé klepání.
Setkat se s nimi můžete všude tam, kde najdou dostatek potravy. A tu hledají, jak již zaznělo výše, v odumírajících a mrtvých stromech. Jejich potravu tvoří mravenci a nejrůznější hmyz žijící pod kůrou stromů. Příroda je k tomu vybavila dokonale. Silné drápy na nohou směřující na obě strany jim umožňuji pevně se zachytit na kmeni stromu, a tuhá ocasní pera slouží k udržení stability. Zesílený a neustále dorůstající zobák s dlátovytým zakončením se skvěle hodí pro vydlabávání kůry a dřeva. Snad nejúžasnější je ale jeho jazyk, dvakrát tak dlouhý jako samotný zobák, s harpunovitými háčky, který se vejde i do tě nejmenších sklin a diky lepivým slinám zachytí vytouženou potravu.
FOTO: Martin Mecnarowski (photomecan.eu) Datel černý je náš největší zástupce šplhavců. K životu na stromech je dokonale přizpůsoben, šplhá pomocí silných svalů a robustních běháků, váhu rozkládá na zygodaktylní noze se dvěma prsty vpředu a dvěma vzadu a opírá se o tuhá ocasní pera. Dlouhý zpevněný zobák je na konci dlátovitě seříznut a je dokonalým nástrojem k tesání do dřeva.
Datlové by mohli označování i jako symbol věrnosti. Jakmile totiž vytvoří pár, zůstavají v něm řadu let. Mnohdy i ve stejné dutině. A ani jejich mláďata se od rodného hnízda nevzdalují příliš daleko.
Kamil Červinka