Automobil ze lnu a cukru, to je Noe
Automobily se na znečišťování planety podílejí bezesporu ve značné míře a to nejen svým provozem. I recyklace přináší mnoho problémů. Do jejich řešení se pustili studenti z týmu TU/ecomotive na nizozemské Univerzitě v Eindhovenu. Výsledkem je Noah, česky Noe.
FOTO: Technická univerzita Eindhoven
Malý modrý elektromobil se prohání areálem Technické univerzity v Eindhovenu. I když tomu na první pohled nic nenapovídá, jde o unikátní projekt. Je ve recyklovatelný díky materiálu, ze kterého je vyroben. Do sériové produkce se zcela jistě nedostane. „Je to spíše o povědomí. Chceme ukázat, že „cirkulární“ ekonomika je již možná i v komplexních produktech, jako jsou automobily.“, prozrazuje jeden z členů konstrukčního týmu, student univerzity Cas Verstappen. A v čem tkví unikátnost projektu Noe?
Cukr a len
Hlavním znakem automobilu je maximální využití bioplastu. Ty se vyrábí z biomasy a jsou od klasického plastu k nerozeznání. Vykazují i velmi podobné vlastnosti ať již jde o tuhost, pružnost nebo třeba odolnost. Jsou však biologicky degradovatelné a pro životní prostředí proto nepředstavují riziko. Vyrábět se mohou z rostlinných i živočišných produktů jako jsou škroby, tuky či cukry. A právě posledně jmenovaný cukr se stal i základem automobilu Noe. Použit je spolu s lněnými vlákny na výrobu sendvičových desek, které tvoří podvozek a interiér automobilu. Karoserie pak opět využívá lněných vláken spojených přírodní pryskyřicí. Oba materiály jsou odbouratelné až z 90% a po skončení životnosti automobilu se mohou změnit například na stavební materiál. Ostatní části vozidla, která jsou stejná i u běžných automobilů, jako jsou kovové součásti, pneumatiky a další mohou být dále zpracovávány v již fungujícím procesu recyklace.
Tvůrci projektu ale upozorňují na další a neméně důležitou skutečnost. Bioplasty použité k výrobě automobilu Noe jsou nejen lépe odbouratelné, ale i šetrnější na výrobu než jiné dnes používané lehké materiály, jako je například hliník. A jak tvůrci uvádějí, konstrukce z biokompozitní hmoty má předpoklady také pro vytvoření dostatečných deformačních zón automobilu.
V takové míře, jako je tomu o Noe dosud žádný automobil recyklovatelný není. Alespoň to vyplívá z průzkumu samotných studentů, který v rámci své práce provedli. Zahrnuli sem přitom jak vyráběné automobily, tak i prototypy. Tedy až na jednu výjimku, kterou je větší Lina, automobil taktéž představeny skupinou TU/ecomotive – avšak v trochu jiném složení studentů – v květnu minulého roku. Rozdíl zde je, a není jim velikost. Studenti totiž při minulém projektu využívali společně se lnem matice polypropylenu. U Noe je nahrazen právě zmíněnou maticí z cukru (PLA). Tímto krokem se míra možné recyklace ještě zvýšila.
Podobně jako Lina před rokem, i Noe se vydá na turné po vybraných evropských městech. Nejprve jej ale čeká proces certifikace, aby jej bylo možné využívat a provozovat na veřejných silnicích.
Len (odb. len setý – Linum usitatissimum) je nenápadnou a v posledních letech opomíjenou rostlinou. Lněná vlákna, která se z jeho stonků vyrábějí, však byla u nás i v zahraničí dlouhá léta žádaná. Svůj vrchol v ČR zaznamenal len v roce 1929, kdy jím bylo oseto téměř 25 tisíc hektarů. I po válce o něj byl zájem a po předchozím poklesu začala produkce opětovně růst. V osmdesátých letech 20. století dosahovalo opět k hranici 25 tisíc hektarů oseté plochy. Zejména v devadesátých letech ale začal prudký pokles. Dnes se pěstováním zabývá jen velmi málo pěstitelů. Větší oseté plochy lnem už proto u nás nenajdete. V zahrničí se ale stále pěstuje, zejména ve Francii, Rusku, Bělorusku a Číně. Posledně jmenovaná země len i ve značné míře dováží.
Úsporný i v nákladech
Recyklovatelnost je ale jedna strana pomyslné mince. Bavíme-li se o automobilu, nemůžeme v žádném případě opomenout ani jeho technické vlastnosti. A jak už zaznělo, jde o elektromobil. Svojí velikostí je určen do městského provozu. Dostatek místa poskytuje dvěma osobám a díky prostornému kufru pojme i větší náklad. Dosahuje maximální rychlosti 110 km v hodině. Zajímavý je ovšem dojezd. Ten je 240 kilometru a to i přesto, že je Noe napájen jen šesti články o celkové váze 60 kilogramů. Důvody jsou dva. Prvním je velmi nízká váha. Bez baterií má Noe jen 350 kilogramů, což je oproti dnes vyráběným elektromobilům pouhý zlomek. Druhým důvodem je převodovka typu „Smesh Gear“, která má vysokou účinnost. Při zrychlení je to dle údajů až 97% a za konstantní rychlosti dokonce celých 100%.
Baterie je lehce vyměnitelná. Studenti totiž počítají s možností výměny či nahrazení novější, kvalitnější technologií, pokud v budoucnu bude. A že mladí konstruktéři přemýšlejí skutečně dopředu prozrazují i NFC skenery ve dveřích. Usnadňují použití automobilu pro carsharing. S jakýmkoliv mobilním zařízením je možné jej otevřít a Noe dle profilu automaticky nastaví i preference uživatele.
TU/ecomotive je studentský tým Technické univerzity v Eindhovenu: Jeho úkolem je každý rok zkonstruovat nový automobil, který přinese nové myšlenky. V letošním roce byl cílem maximálně recyklovatelný automobil, který by ale současně nabízel obvyklý komfort.
www.kamilcervinka.eu