Klasická fotografie neumírá
Že je klasická fotografie mrtvá? To ani náhodou. A pokud nevěříte, stačí navštívit web Tokyo camera style. Fotografický projekt Johna Sypala ukazuje, jaké fotoaparáty můžete vidět v ulicích nejlidnatějšího města světa, v japonském Tokiu. Japonci sice milují nejmodernější výstřelky techniky. Stejně tak se však rádi vracejí k tradicím, i to je možná důvod velké obliby filmových fotoaparátů.
FOTO: John Sypal / Tokyo camera style
Když se koncem devadesátých let minulého století začala rychlým tempem rozvíjet digitální fotografie, objevily se skutečně hlasy věštící konec fotografii klasické. V posledních letech je ale cítit její návrat. A nevrací se k ní jen starší fotografové, cestu k celuloidovému pásu si nachází také mladá generace fotografických nadšenců. Chemický proces tak své kouzlo neztrácí. „Digitální fotografie je hlavně o technice, ta klasická o procesu tvorby“, říká mi jedna z prodavaček v nejmenovaném brněnském obchodě s potřebami pro klasickou i digitální fotografii. Přiznává, že pokles zájmu o filmy a materiály pro vyvolávání tradiční cestou je značný. I u nás ale zůstává skupina těch, kteří tuto cestu neopouštějí.
„Fotoaparáty jsou nádherné malé zázraky, umožňují nám vyjádřit vlastní vkus a osobní cítění“, říká John na svých stránkách a věří, že „vztah, jaký máme k našemu fotoaparátu ovlivňuje také přístup k obrazu samotnému“. Fotografická komunita v Tokiu je podle něj plná lidí, kteří si zvolili filmové kamery. „Když někoho z nich potkám, zeptám se, zda mohu udělat snímek jejich fotoaprátu a zpravidla tento snímek ještě téhož dne zveřejním na webu“, vysvětluje John.
„Pokud chcete změnit vaše fotografie, budete muset změnit váš fotoaparát. Změna fotoaparátu totiž znamená, že se změní i vaše fotografie. Skutečně dobrý fotoaparát má totiž něco, co jak věřím, mohu popsat jako vlastní neopakovatelnou auru.“
– Nobuyoshi Araki
Již dávno ale není sám. Svým nápadem inspiroval také mnoho dalších, a tak i web projektu je plný odkazů na jeho následovníky z celého světa. Je tak zřejmé, že nejde pouze o výstřelek japonské mládeže, ale že jsme svědky celosvětového trendu. A je to jen dobře. Obě cesty totiž mají stále co říct a jak je vidět, mohou vedle sebe velmi dobře existovat a navzájem se doplňovat.
www.kamilcervinka.eu