Výstava Poklad Inků vyvolává zasloužený obdiv
Zlaté šperky, umně zpracované sochy i nádoby a bohatá historie. To vše je odkazem zaniklé jihoamerické civilizace Inků. Brněnská výstava dokumentující vznik, vývoj i neslavný konec této civilizace rozhodně stojí za návštěvu.
Výstava se na brněnském výstavišti otevřela návštěvníkům na začátku listopadu. Nabízí téměř nepředstavitelné. Msto cesty do dalekého Peru je možné spatřit tyto poklady předkolumbovké civilizace Inků na vlastní oči v Brně. A takovou příležitost jsme si nemohli nechat ujít. Vždyť jejich hodnota je z historického a kulturního pohledu nevyčíslitelná.
Je to ostatně vůbec poprvé, co se tento zlatý poklad vydal za hranice Peru. Mezi exponáty posvátných zlatých šperků, amuletů či symbolů královské moci slibuje výstava i sochy, keramiku a mnoho dalších předmětů. Některé jsou doplněny i ze sbírek Národního muzea a Zemského muzea v Brně. Přesto právě zlato budí největší pozornost v nás i u ostatních návštěvníků. Mnohé z vystavených zlatých předmětů jsou staré přes tisíc let. Není proto divu, že již od příchodu se setkáváme s přísnými bezpečnostními opatřeními. Do prostoru výstavy není možné vnášet bundy ani tašky a tak vše před vstupem zamykáme do připravených skříněk. Dostáváme hlasového průvodce, který je v ceně vstupenky. Pracovníci nás upozorňují, že není možné fotografovat s bleskem ani natáčet.
Po seznámení se s pravidly vstupujeme do první místnosti. Vidět zde jsou sochy a kamenné skulptury doplněné mapkami osídlení Ameriky i popisky. Nejen zlato, ale i kámen uměli Inkové opracovávat dokonale, jak je na předmětech vidět. Velkoformátové fotografie spolu s osvětlením jednotlivých předmětů dodávají výstavě specifickou atmosféru.
Postupně procházíme postupně do dalších místností. V každé je co obdivovat a hlasový průvodce, jehož použití je velmi intuitivní, nám o exponátech i samotné incké kultúře sděluji nespočet zajímavých informací. V jednom okamžiku procházíme i replikou Sluneční brány do jezera Titicaca. Tady jí ovšem pochopitelně vstupujeme do jedné z dalších místností. Jedné z nich dominuje velký model kultovního inckého města Machu Picchu. U návštěvníků budí zájem propracovanými detaily i celkovým záměrem. „Při pohledu přes hory máte téměř pocit, že se díváte z výšky na skutečné Machu Picchu,“ říká s úsměvem jedna z návštěvnic. A skutečně. Stromy, stavby, modely okolních hor i reálná fotografie na pozadí města nabízejí velmi realistický pocit.
Přesto snad nejobdivovanější jsou právě zlaté poklady, šperky, masky, obřadní nože, a především pět královských korun inckých králů, či jejich zlatý trůn. Zlato má mělo pro Inky zvláštní význam. Pokládali jej za posvátný. Představoval pro ně esenci bohů a symbolizoval Slunce. Symbolem Měsíce pak bylo stříbro. Stejně jako ostatní návštěvníci jsme se i museli zastavit u známé posmrtné zlaté masky zdobené smaragdy. Ty představují podle Inků nesmrtelnost. Maska váží více než kilo, je vyrobena ze silného zlatého plechu a bohatě tepaná posvýtnými motivy. Stále jsou na ní patrné zbytky rumělky, kterou byla natřena.
Procházíme do poslední části. Zlato je náhle pryč. Tady nalézáme jiný druh předmětů. Ty ale již patří španělským conquistadorům, kteří byli příčinou úpadku jihoamerických civilizací. Tady sledujeme příběh konce. Ale ještě předtím, než výstavu opustíme úplně, na nás ještě jednou dopadne lesk zlata. Již ale moderně zpracovaného, případně toho investičního v cihlách nebo surového v nuggetech.
Naše malá procházka inckou historií tím končí. Návštěvníci mají však možnost navštívit i 3D zónu, zúčastnit se soutěže nebo si nakoupit několik drobností, včetně originálních šperků z Peru. A co říci na závěr? Za návštěvu tato výstava rozhodně stojí, ale neváhejte. Její brány se definitivně uzavřou v lednu příštího roku.