Poslanci schválili v prvním čtení zákaz kožešinových farem

PRAHA 9. listopadu – Prvním čtením prošla v Poslanecké sněmovně novela zákona o ochraně zvířat proti týrání. Ta počítá se zákazem chovu kožešinových zvířat v ČR. Skončil by tak chov norků, lišek a dalších zvířat chovaných pouze pro jejich kožešinu i jejich každoroční hromadné porážení.

FOTO: Svoboda Zvířat

Návrh, který počítá se zánikem celkem devíti v ČR fungujících farem do konce roku 2018, podpořilo v prvním čtení 67 poslanců. Padesát sedm jich bylo proti návrhu a 21 zákonodárců se hlasovnání zdrželo. Poslancům byl návrh předložen již včera. Diskuse, která hlasování předcházela však musela být přerušena. Návrh se v České republice týká především norků a lišek,v menší míře pak také činčil. Naopak nedopadá například na chov králíků, u nichž je kožešina až druhotným produktem.  Zákon nyní začnou ve lhůtě 90 dnů projednávat jednotlivé sněmovní výbory. Poté poputuje do Poslanecké sněmovny k druhému čtení.

Novelu zákona předložila na počátku roku skupina celkem padesáti poslanců napříč politickými stranami. V jejich čele stanul Robin Böhnisch, poslanec za ČSSD a předseda sněmovního Výboru pro životní prostředí. „Máme za to, že v jednadvacátém století ve střední Evropě nemá tento byznys místo,“ prohlásil tehdy Böhnisch. Výsledek dnešního hlasování uvítal a prohlásil, že rozprava i výsledek hlasování zvedly šance na konečné schválení návrhu. „Jakkoli ještě není vyhráno, věřím, že zákonodárci zřetelně vnímají jednoznačný postoj laické i odborné veřejnosti a vezmou ho při svém dalším rozhodování v potaz,“ uvedl ve svém vyjádření. 

Výsledek kvitovala také Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně Proti srsti vedenou organizací Svoboda zvířat. „Dnešní hlasování považujeme za velký krok k vítězství pro norky a lišky, kteří jsou v České republice chováni a krutě zabíjeni jen kvůli kožešinovým ozdobám. I když ještě není zcela vyhráno, máme z výsledku dnešního hlasování velkou radost a děkujeme všem poslancům, kteří tento významný krok v ochraně zvířat podpořili.“  Organizace Svoboda zvířat se za úplný zákaz chovu kožešinových zvířat zasazuje dlouhodobě.

Zákaz chovu přijalo již 11 evropských zemí

Chov kožešinových zvířat je zakázan i v dalších evropských zemích. „Tato forma podnikání je v dnešní vyspělé evropské společnosti opravdu neetická. Už Lisabonská smlouva konstatuje, že zvířata jsou vnímající živé bytosti a tedy nakládání s nimi má být velmi regulováno. Téměř polovina států Evropské unie buď již zakázala chov kožešinových zvířat a v dalších zemích ta debata probíhá,“ prohlásil již dříve europoslanec Jiří Pospíšil. Úplný zákaz již dříve prošel ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Makedonii. Ve Švédsku a Německu pak byly stanoveny tak přísné podmínky, že chov těchto zvířat pro komerční účely je fakticky nemožný. 

Se zákazem souhlasí i veřejnost

Podle průzkumu z listopadu minulého roku, který provedla agentura CVVM, souhlasí se zákazem i veřejnost. Pro se vyjádřilo sedmdesát procent dotázaných. „Není důvod, proč chovy tohoto typu nadále povolovat – veřejnost si přeje jejich zákaz a poptávka po kožešinových výrobcích je mizivá. Je třeba si položit otázku, zda ve 21. století opravdu nutně potřebujeme zabíjet zvířata jen kvůli módním doplňkům,“ připomněla po schválení návrhu Lucie Moravcová.

Snižování poptávky po kožešinových výrobcích není ale jednoznačné a řada módních domů stále s tímto materiálem úspěšně pracuje. „Módní návrháři, hiphopové hvězdy a čínští boháči se zhlížejí v kožešinách a kůžích, zatímco roste tlak na to, aby zvířata držená v zajetí žila a umírala hmánněji,“ píše v článku uveřejněném v zářiovém čísle National Geographic Česko Richard Conniff. V souladu s tím pak článek také uvádí, že až dvě třetiny podzimních dámských kolekcí pro rok 2016 prezentovaných   na významných světových přehlídkách módního týdne obsahovalo i kožešinové oděvy.

„Je to zásah do práva svobodně podnikat“ brání se majitelé farem

Se zákazem chovu ale nesouhlasí chovatelé. Považují jej za neoprávněný zásah do práva na svobodné podnikání a poukazují také na změny, kterými farmy prošly. Tím je například zvětšení klecí. „Nechceme zabředat do debat, jestli budou klece o pár centimetrů větší, nebo menší. Druhy jako norek americký nebo liška polární mají přirozené teritorium desítek kilometrů a nelze je s úspěchem domestikovat,“ odmítl podobné argumenty již dříve  Böhnisch

A s kritikou kožešinových farem vystoupilo také 42 českých biologů, veterinářů i dalších odborníků, když v září tohoto roku adresovali Poslanecké sněmovně otevřený dopis, kterým se za zrušení kožešinových farem přimlouvají. „Jakákoli forma klecového chovu nemůže ze své podstaty naplnit etologické potřeby těchto divokých šelem, obzvlášť pokud jde o potřebu podnětů, pohybu, budování nor a v případě norků též plavání a přístup k vodě. S ohledem na tuto skutečnost se lze domnívat, že klecové chovy způsobují těmto zvířatům utrpení,“ uvádí se v dopise. A se závěrem, že uzpůsobení prostředí pro tyto zvířata není u kožešinového chovu možné dospěli o účastníci mezinárodního semináře na téma kožešinových zvířat, který se na půdě Poslanecké sněmovny konal v říjnu tohoto roku.

Kamil Červinka

_______________________________________________________________________________________
www.kamilcervinka.eu