Nový zákon o ochraně přírody zřejmě přes prezidenta projde
Prezident Miloš Zeman zřejmě přehodnotil svůj záměr vetovat zákon o ochraně přírody a pokud zákon bude schválen, podepíše jej. Ve svém prohlášení to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.
Ilustrační foto: Woong Hoe / Pixabay.com
Prezident zákon již dříve kritizoval mimo jiné proto, že podle něj povede k rozšíření tzv. „bezzásahových“ zón v Šumavském národním parku. Ministr Brabec, který se s prezidentem sešel, jej však ujistil, že žádné rozšíření není předmětem novely. „Jsem velmi rád, že jsem, myslím, u pana prezidenta obhájil to, že návrh zákona je vyvážený, že není ideologický ani na jednu ani na druhou stranu, že má v sobě princip pokory vůči přírodě. To znamená nechat několik desítek let na to, ať příroda sama ukáže, co umí, a toto pan prezident ocenil. Tedy jak to moratorium, tak i to, že to dává určitý větší prostor šetrnému turismu,“ řekl Brabec. Ve svých dřívějších komentářích pak také upozornil, že zvažování veta je více než předčasné. Návrh zákona – dotýkající se všech čtyř velkých národních parků u nás – byl dosud schválen pouze vládou. A to konkrétně v květnu tohoto roku. Do poslanecké sněmovny se má dostat na podzim.
Prezident vidí problém především v NP Šumava, jeho ředitele ostře kritizoval
Svůj tehdejší nesouhlas s návrhem zákona vyjádřil prezident Zeman již v květnu a později jej zopakoval na setkání se zastupiteli Jihočeského kraje na počátku června. Uvedl, že není proti univerzálnímu zákonu o národních parcích jako takovému, ale že je třeba zvážit i to, kdo stojí v čele konkrétních organizací. Narážel přitom především na Národní park Šumava a jeho ředitele Pavla Hubeného. „Jestliže národní park vede fanatik, který chce vytvořit divočinu tam, kde nikdy nebyla, pak se v důsledku své práce za sebou ohlédne, uvidí tři miliony mrtvých stromů a ani se za to nestydí,“ pronesl na jeho adresu prezident Zeman s tím, že takovéto množství stromu uhynulo díky „zeleným fanatikům“. Zemanem uvedené počty korespondují s počtem stromu , které v letech 1991 až 2014 padly za oběť kůrovci nebo silným větrům. Pavel Hubeny ale kritiku odmítá jako nedůvodnou. Mnohé z uhynulých stromů nahradily podle jeho slov stromy nové a hájil i bezzásahové zóny. „Můžeme říct, že všechny porosty, které byly ponechány volnému vývoji, jsou dnes v nějaké míře podrostlé novým lesem,“ oponoval tehdy Hubený.
Oba aktéři se neshodnou ani v další části. Prezident tehdy upozornil, že je třeba chránit zejména člověka – tedy obyvatele místních obcí – což zdůvodnil tím, že „datel tříprstý nebo tetřev hlušec se z uschlých lesů už dávno odstěhovali. Takže není koho chránit,“. Oponoval mu právě ředitel NP Šumava Hubený a uvedl, že ani datel ani tetřev nezmizeli. Jejich počty se prý naopak zvyšují.
www.kamilcervinka.eu