Mladý vědec uchvátil svět fotografií atomu
Obyčejnou fotografickou technikou se mladému studentovi Oxfordské univerzity podařilo zachytit jediný atom Stroncia. Vědeckou komunitu tím uchvátil.
FOTO: David Nadlinger / Oxfordská univerzita
Klasická DSLR s objektivem 50 mm a mezikroužky a dva blesky s barevnými fóliemi. Takto jednoduché až primitivní vybavení použil David Nadlinger, doktorand na univerzitě v Oxdorfu k zachycení jednoho jediného atomu. Jde o kladně nabitý atom Stroncia osvětlený modrofialovým světlem. Atom je focen v ultra vysoké vakuové komoře mezi dvěma elektrodami, které jej téměř nehybně drží v elektrickém poli. A pro představu, na jaké měřítko se při pohledu na zvětšenou fotografii díváte. Skutečná mezera mezi elektrodami je pouhé dva milimetry.
David Nadlinger s touto fotografií nazvanou „Jediný atom v iontové pasti“ získal ocenění v soutěži vědecké fotografie, kterou pořádá Rada pro inženýrství a výzkum fyzikálních věd ve Velké Británii.
„Ta myšlenka, že by bylo možné vidět jediný atom pouhým okem, mě napadla jako nádherné a přímé překlenutí mezi velkolepým kvantovým světem a naší makroskopickou realitou,“ prohlásil Nadlinger v tiskové zprávě. „Když jsem se vydal do laboratoře s kamerou a stativem jedno tiché nedělní odpoledne, byl jsem odměněn zvláštním obrazem malého, bledě modrého bodu.“
a jak je možné, že je atom vidět? Vždyť atomy jsou přece nekonečně malé a měří pouze nepatrný zlomek palce v průměru. Vysvětlení je celkem prosté. S 38 protony a 215 milióntinami milimetru na šířku jsou sice atomy stroncia ve srovnání s jinými relativně velké. Ovšem skutečným důvodem, proč vidíme atom na fotografii je to, že absorboval a znovu vysílal laserové světlo rychlostí snímatelnou dlouhou expozicí fotoaparátu. Fotografie je tak vlastně laserovým světlem, které dopadá zpět na čip, než obrys atomu samotného. Bez vlivu této dlouhé expozice by atom nebyl viditelný pouhým okem.
www.kamilcervinka.eu