Dracény guyanské v brněnské ZOO.
Brněnská expozice plazů se tento týden rozrostla o trojici ještěrů. Novými obyvateli tropického království ZOO Brno se staly dracény guyanské, považované za dosud neprozkoumané a tajemné tvory.
Ze Zoo Dvůr Králové dorazili ještěři v pondělí. Konkrétně pak osmiletá samice se svým pět let starým mládětem narozeným právě v královehradecké zahradě. S největší pravděpodobností jde také o samičku. Její matka je původem z Peru. Skupinu doplňuje desetiletý samec. „Vzhledem k tomu, že se jedná o dva dospělé jedince a mládě, není potomkem samce, budeme doufat, že se u nás budou dracény úspěšně rozmnožovat,“ říká kurátor plazů ZOO Brno Petr Šrámek. Odchov se vedle Hradce Králové povedl v česku již i chovatelům v zoologické zahravě v Praze, a to poprvé v roce 1998. Vzhledem k celkově malým zkušenostem evropských zahrad s tímto druhem ale není odchov mládět příliš častý. V mnohých případech pak k němu došlo také díky tomu, že byla odchycena již březí samice.
Trojice by se již brzy měla přestěhovat do svého nového výběhu po anakondách velkých. Podle chovatelů zatím nepřijímají potravu, což je však běžné při tak dramatické změně prostředí nejen u tohoto druhu. V lidské péči jsou dracény chovány zatím jen zřídka. Brněnská zahrada je z tuzemských teprve čtvrtou ZOO, která dracény chová.
Dracéna guyanská (Dracaena guianensis)
Dracény guyanské jsou charakteristická svým pastelově zeleným tělem s rudohnědým nebo červeným zbarvením na hlavě. Dorůstají délky až 120 centimetrů a díky tomu patří mezu největší ještěrky amerického kontinentu. Vyskytují se pravděpodobně v izolovaných „ostrůvcích“ v oblasti celé Amazonské pánve od brazilského pobřeží až po svahy And v severním Ekvádoru a jihozápadním Peru. K životu si vybírají oblasti blízko vody.
Specializují se na lov plžů s ulitami. Vědí totiž, že živočichové chránící se ulitou již nepotřebují žádnou další ochranu, jako kupříkladu jedovatost. K tomu je přizpůsobena i jejich mohutná čelist s krátkými dlaždicovitými stoličkami. Pomáhají rozdrdit ulitu a smrštěný jazyk napomáhá odstranění ostrých úlomků. Pokud svůj jazyk dracény naopak roztáhnou, ukáže se klasický hadí, na konci rozeklaný jazyk, kterým pátrají po své kořisti a nabírá pachové stopy.
V minulosti byly ceněny pro svoji kůži a z tohoto důvodu také silně loveny, V posledních letech se situace změnula a tím se stabilizovala i volně žijící populace. Z tohoto důvodu nejsou dracény klasifikované mezi ohroženými druhy.