Celá polovina ošetřených zvířat ze záchranné stanice v Jinačovicích se vrátila zpět do volné přírody

Dva roky fungování a bezmála 800 zachráněných zvířat. Taková je bilance jinačovické záchranné stanice, kterou provozuje ZOO Brno. Zvířata se pracovníkům daří nejen léčit, ale i vracet zpět do přírody.

ÚVODNÍ FOTO: Malá veverka krmená chovatelem / Záchranná stanice pro volně žijící zvířata Jinačovice

Záchrannou stanici pro volně žijící živočichy otevřela brněnská zoologická zahrada 2. února 2015. Povědomí o jejím fungování se za dobu provozu značně rozšířilo. Vidět je to i na zájmu o nabízené služby. Zatímco v prvním roce svého fungování přijala a ošetřila celkem 227 zvířat a v terénu zasahovali pracovníci 169krát, v loňském roce to již bylo 545 ošetřených zvířat a 281 zásahů. „Nejčastěji jsme přijímali netopýry, ježky, menší druhy ptáků a mláďata osiřelých veverek. Starali jsme se také o dravce, sovy, jezevce, srnce, lišku, zajíce nebo užovku,“ říká vedoucí záchranné stanice Jana Švaříčková. Nárůst případů je patrný zejména v období jara a léta, kdy se rodí a vyrůstají mláďata a kdy se také lidé více vydávají na procházky do přírody.

Do péče se ale pracovníkům dostanou čas od času i poměrně vzácné druhy. Příkladem může být případ sameček netopýra jižního z listopadu 2015. Vysíleného jej našli lidé v bytě a přinesli do stanice, kde přezimoval. Zpět do přírody se vrátil v květnu 2016. Ostatně stejně jako celá polovina ze 772 pacientů, kteří byli po svém uzdravení také zpět do přírody průběžně vypouštěni.

Sameček netopýra jižního, který v záchranné stanici přezimoval . Do volné přírody se vrátil v květnu minulého roku.

Nejpočetnějšími problémy, se kterými zvířata do záchranné stanice přicházejí jsou zranění od automobilů, psů, koček, ale také otravy.  U ptáků se pak pracovníci stanice setkávají často i s popáleninami elektrickým proudem nebo zraněními způsobenými nárazem do skla. Ostatně právě prosklené budovy a zastávky jsou pro ptáky opravdu neviditelné a stávají se tak důvodem jejich zranění nebo dokonce smrti. Pomoci má mimo jiné i kampaň České společnosti ornitologické nazvaná „Bezpečné zastávky“. V jejím rámci lidé na nebezpečné stavby upozorňují a v řadě míst se podařilo dosáhnout nápravy. Že kampaň své výsledky má potvrzuje i Švaříčková. „Lidé na zastávky ale i další stavby skutečně upozorňují, zvláště pak rodiče s dětmi,“ říká. Znát je to podle ní pak i na počtu případů, kdy ke zraněním ptáků díky těmto překážkám dojde. A povědomí o nebezpečnosti skla v lidské architektuře mají nejen lidé. „Jsou již i stavební firmy, které se tímto problémem zabývají a své stavby, ať již průhledné protihlukové stěny kolem dálnic nebo i prosklené výškové budovy upravují tak, aby nebezpečí pro ptáky bylo co nejmenší,“ dodává Švaříčková.