Japonsko přes zákaz započalo s opětovným lovem velryb
Japonsko se rozhodlo po roční přestávce vynucené soudním rozhodnutím obnovit lov velryb ve vodách poblíž Antarktidy. Od prosince do března plánuje ulovit na 300 kytovců. Japonský program lovu velryb je velmi kontroverzní, neboť podle kritiků účelově zastírá komerční lov vědeckými účely a maso končí na trzích.
FOTO: TPSDAVE / Pixabay.com
I tentokrát bude lov probíhat za účelem výzkumného projektu. Je totiž jediným důvodem, pro který je možné podle moratoria z roku 1986 tyto kytovce lovit. Okamžitě se však stal terčem kritiky ochranářských spolků i řady států. Panuje totiž obava, že i v tomto případě jde o pouhou zástěrku komerčního lovu. Japonsko však svým kritikům vzkazuje, že jde o projekt zcela nově koncipovaný. Na jeho důvěryhodnosti však nepřidává fakt, že nebyl ze strany Mezinárodní velrybářské komise (IWC) schválen.
Japonsko lov velryb ve vodách Antarktidy zastavilo na základě rozhodnutí soudu. Soudní zákaz vydal v březnu roku 2014 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Vyhověl tak návrhu Austrálie, která žalobu – i přes výtky USA a Nového Zélandu – podala v roce 2010. Soudní dvůr současně rozhodl o zrušení do té doby schváleného výzkumného programu JARPA II, na jehož základě lov probíhal od roku 2005. Měl mimo jiné zmapovat ekonomickou efektivnost lovu a jeho důsledky na udržitelnost ekosystému. Japonsko tento výzkumný projekt naopak hájilo a krokem Austrálie se cítilo dotčeno. „Doufali jsme, že by Austrálie mohla pokračovat ve vyjednáváních tak dlouho, jak bude třeba, ať už na multilaterální nebo bilaterální úrovni, protože si myslíme, že je důležité vyvinout nejprve maximální úsilí pro vyřešení této záležitosti diplomatickou cestou,“ nechal se slyšet mluvčí japonského ministerstva zahraničí Hidenobu Sobashima poté, co byl o kroku Austrálie informován. Spoučasně vyjádřil politování nad krokem Austrálie a ujistil, že lov je ze strany Japonska zcela legální.
S jeho ujištěním se však neztotožnilo 16-ti členné plénum Mezinárodního soudního dvoru. „Důkazy neprokazují, že obsah a aplikace programu jsou přiměřené jeho stanoveným cílům,“ uvedl slovenský soudce Petr Tomka, který rozhodnutí přečetl. Japonsko totiž nedokázalo například vysvětlit, proč loví a „zkoumají“ tak velké množství pro své maso ceněných plejtváků malých, zatímco plejtváky myšoky a keporkaky neloví a tedy ani nezkoumají. Počty dvou posledně jmenovaných se totiž ani zdaleka nepřibližovaly 50 kusům za rok. Naproti tomu plejtváků malých ulovili v posledních letech trvání výzkumu až 850 ročně. „Ve světle faktu, že program JARPA II běží od roku 2005 a v jeho rámci bylo zabito asi 3600 plejtváků malých, se zdají být dosavadní vědecké výsledky skromné,“ citoval soudce Tomka dále z odůvodnění.
Japonsko – byť zklamané z rozhodnutí – vyjádřilo ochotu jej plně respektovat. Hlasy na podporu komerčního lovu však neutichly. Za jeho obnovení se postavil i japonský premiér Šinzó Abe, když při svém projevu v parlamentu přislíbil mimo jiné, že podpoří vznik výzkumného projektu, který zajistí „vědecké údaje nezbytné pro řízení zdrojů v rámci lovu velryb.“ Výsledkem této snahy je právě nově vzniklý výzkum. V závěru také vyjádřil své politování nad tím, že se tato část japonské kultury nesetkává s pochopením.
Právě tradice jako argument zaznívá velmi často. Lov velryb skutečně je tradičním japonským odvětvím s dlouhou historií. Spojeny jsou s ním také mnohé místní zvyky. Samotné velrybí maso je pak mezi Japonci stále poměrně oblíbené. Jeho spotřeba ale dlouhodobě klesá. Důvodem je i jeho rostoucí cena. „Když jsem byl na základní škole, jedli jsme velrybí maso k obědu, protože bylo levnější než jiná masa,“ uvedl v diskuzi pod článkem na http://learningenglish.voanews.com/ muž s přezdívkou Mt.New. Konzumace je podle něj výsadou převážně bohatých a průměrný Japonec tento druh masa běžně nejí. „Chci, aby mezinárodní společenství tlačilo na japonskou vládu, aby lov velryb ukončila,“ uvedl dále ve svém příspěvku a povzdechl si, že japonská média a lovu velryb neinformují. V otázce lovu ale nejsou Japonci jednotní. Část populace jej sice odsuzuje, až 60 procent obyvatel ostrovní země však je pro obnovu komerčního lovu. Ten totiž není jen otázkou tradic a kultury. Je především silným odvětvím a lukrativním biznisem vytvářejícím množství pracovních míst.
Nesmíme totiž zapomenout, že zákaz lovu ze strany Mezinárodního soudního dvora ve vodách kolem Antarktidy neměl vliv na lov v dalších oblastech Tichého oceánu. Zákaz komerčního lovu navíc obcházejí i další země jako Island a Norsko. A tato trojice se také nehlasitěji snaží o prolomení moratoria z roku 1986.
Twitter: @Mi_Yanagisawa Email: mitsuko.yanagisawa@akiko.cz