Půda pod fotovoltaickými elektrárnami: Padne za oběť solárnímu byznysu nebo si naopak odpočine?
Zábor orné půdy v letech 2009-2010, související s výstavbou velkých fotovoltaických elektráren (FVE), vyvolal vlnu rozhořčení. Dnes proti sobě stojí investoři, provozující své elektrárny na původně zemědělských plochách, veřejnost, zemědělci i někteří politici. Pro úplnost dodejme, že první jmenovaná skupina se v některých případech může překrývat s poslední. Poněkud stranou zůstávají ekologové, kteří, ač jinak přívrženci využití energie z obnovitelných zdrojů, nejsou zastánci obřích solárních parků. Na druhou stranu je pro ně orná půda z pohledu biologické rozmanitosti mrtvá, takže poukazují na jiné negativní důsledky solárního boomu, než je nevyužívání předmětných ploch pro zemědělství.
FOTO: Marcela Malcová
Od zemědělců se ozývá: Panely pokrývají cennou ornici, ta zbytečně leží ladem a snižuje se její kvalita. Veřejnost přizvukuje: Co budou lidé jíst, když půdu zabírají elektrárny solárních baronů? Silně nevlídný postoj k FVE na polích zaujímá i současný ministr životního prostředí.
4000 hektarů
Solární elektrárny v Česku zabírají zhruba 4000 hektarů zemědělské půdy. V případě, že je lokalita pro plánovanou FVE součástí zemědělského půdního fondu, je nutné požádat o souhlas k jejímu odnětí. Sporným a problematickým se jeví fakt, že kvůli stavbě FVE musí obec změnit územní plán a plochu v něm vést jako průmyslovou zónu. V případě zájmu investora o vybudování trvalé stavby by stačilo územní plán jen změnit.
Z půdního fondu se pozemky vyjímají až na 35 let. Můžeme jen optimisticky doufat, že než se někdo začne zajímat o jejich další využití, změní se struktura české ekonomiky a pod mantrou „tvorba pracovních míst“ na nich nebudou vznikat sklady a výrobní haly s nízkou přidanou hodnotou.
Když jeden způsob výroby energie nahradí druhý
V současnosti je v České republice zakázáno stavět FVE na nejúrodnější půdě. Nové elektrárny, které nejsou pevnou součástí budov, jsou povolovány zejména na volných plochách v průmyslových objektech. A jak je to s elektrárnami, které již stojí? Celkový instalovaný výkon na konci roku 2016 činil 2067 MW. Dominantní postavení díky příznivým klimatickým podmínkám zaujímá Jihomoravský kraj. Instalovaný výkon je zde 445 MW, pro srovnání instalovaný výkon v kraji Vysočina je 90,7 MW.
Právě v Jihomoravském kraji vznikaly FVE na polích nejvíce. Zdejší půda je kvalitní a úrodná. Kraj s meandry řeky Moravy a množstvím lužních lesů byl postupně rozorán a spolu s Polabím se stal obilnicí republiky. Dlouhodobě se proto potýká s největšími škodami způsobenými větrnou a vodní erozí. Vlivem odlesnění je zdejší křehká půda vysoce citlivá k výkyvům podnebí. Zvlášť v posledních 5 letech, v důsledku střídajícího se suchého počasí a přívalových dešťů, mizí kvalitní ornice doslova před očima.
Za hlavní viníky eroze půdy jsou dnes považovaní zemědělci. Ti také nejvíce protestují proti výstavbě FVE na orné půdě a poukazují na možnost zhoršení její kvality. Varují, že bude-li půda 25-35 let ležet ladem, nemusí být znovu obdělávatelná. V některých případech může být jejich nevole vůči FVE vnímaná jako snaha odvrátit od sebe pozornost, a nebýt tak považovaný za jediného ničitele půdy. Agrární komoře ovšem vadí i samotný princip: výroba dotované solární elektřiny na polích, místo pěstování potravin.
Zemědělci si však dnes nemohou příliš vybírat v tom, co na polích pěstovat, aby se jim podnikání vyplatilo. Jen těžko lze někomu vyčítat, že se snaží maximalizovat svůj zisk. Pěstovat plodiny půdě prospěšné zemědělcům neumožňuje dovoz levnějších zahraničních potravin spolu s likvidací živočišné výroby, která proběhla v 90. letech. Zemědělská výroba se kvůli státním dotacím paradoxně přeorientovala z pšenice a vojtěšky na pěstování plodin pro energetické účely. Kukuřice a řepka, rostliny, které zároveň silně vyčerpávají půdu, končí v bioplynových (a státem podporovaných) stanicích. Vzhledem k této skutečnosti se dá namítnout, že pole osazené fotovoltaickými panely je stejně využité pro energetické účely jako pole s řepkou, takže by zemědělcům FVE neměly vadit. Jeden obnovitelný zdroj energie pouze nahradil druhý, navíc výrazně efektivnější.
Dávat vinu za stav půdy jen zemědělcům není objektivní. Česká krajina se proměnila. Neustále přibývají zastavěné a zabetonované plochy. Developerské firmy s ohledem na jejich ekonomické možnosti neodradí ani zvýšené poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského fondu. Průmyslová a bytová výstavba tak zabere denně více než 10 hektarů často velmi kvalitní půdy. Meliorace zbavily krajinu menších potůčků a mokřadů, tak cenných pro zadržování vody v krajině. Klimatické změny odehrávající se v posledních desetiletích jsou k debatě, nicméně data ukazují, že se zvyšuje výskyt přívalových lijáků, zatímco půdě by prospěly delší, pozvolné deště. U solárních elektráren je z hlediska záchytu vody v krajině významné, že je část pozemku zastřešená a část volná, takže srážková voda má možnost lépe se vsáknout a nestéká tak snadno po povrchu půdy.
Půda pod ochranou panelů
Zemědělcům vadí používání herbicidů k likvidaci vegetace pod FVE a také používání techniky k údržbě porostu pod panely, jejímž vlivem se půda udusává, a tak degraduje humus v ní obsažený. Někteří provozovatelé FVE skutečně porosty likvidují celoplošně. Eliminace vegetace pod panely totálními herbicidy má na půdu nejdestruktivnější vliv. Do půdy se dostane značné množství chemikálií a plocha zbavená veškerého rostlinného pokryvu je přímo ohrožená vodní a větrnou erozí.
Katastrofální stav půdy v posledním desetiletí ukazuje, že je nezbytné zbavit se extrémů na obou stranách. Stavba obřího solárního parku na úrodné půdě a následná likvidace vegetace postřiky je jistě trestuhodná. Analogií může být ale i rozorání rozsáhlých lánů, často až k prameništím nebo vodním tokům, bez ponechání záchytných pásů vegetace. Využití slunce jako zdroje energie a ohleduplnost ke všem prvkům krajiny však mohou být v souladu za předpokladu dodržení určitých podmínek výstavby zařízení a následného managementu porostů pod FVE.
U většiny FVE na plochách pod panely rostou tzv. trvale travní porosty. Ideálním (a většinovým) způsobem jejich údržby je kombinace kosení a mulčování. Další možností eliminace porostů je spásání, vhodné v horských oblastech, kde je FVE v blízkosti podniku, který ovce chová. Kvalita půdy pravidelně sečeného nebo spásaného pozemku v žádném případě neklesá.
Pohledem na nabídku firem, které se specializují na ošetřování porostů pod FVE, lze zjistit, že v místech podpěrné konstrukce panelů nabízejí selektivní ošetření herbicidem Roundup a sečení ostatních porostů. Další možnou metodou je retardace, kdy se pomocí herbicidů, zpravidla dvakrát ročně, kontroluje růst vegetace. Lidé z oboru i zemědělci připouštějí, že totální likvidace porostu se neprovádí většinově. Pole intenzivně využívané pro zemědělskou činnost, zejména v případě zmiňované řepky, je chemikáliím vystavené v daleko vyšší míře. Po skončení životnosti elektrárny a rekultivaci pozemku (její návrh je povinnou součástí každého projektu) může být půda pod panely opět využitá pro zemědělskou činnost, od které si svým způsobem na 2-3 desetiletí „odpočine“. A to je rozdíl oproti půdě nenávratně ztracené vlivem jiné developerské činnosti.
