Dva způsoby života
Proč zrovna tento titulek? Přesně tak se totiž jmenuje i tato fotografie. Vznikla v roce 1857, a i když nám dnes může připadat docela běžná, její autor, Oscar Gustave Rejlander ji tvořil celých šest týdnů.
FOTO: Oscar Gustave Rejlander
Při pohledu na tento snímek se snad každému vybaví díla velkých renesančních mistrů s jejich rozsáhlými kompozicemi. A přesně tak měl i působit. Vytvořit v roce 1857 podobný záběr však bylo velmi náročné. Rejlander toho dosahoval inscenovanou fotografií a fotomontáží.
Jen pro tento konkrétní snímek musel fotograf ve svém malém ateliéru nafotit tři desítky samostatných kompozic. Pozitiv přitom nebylo v té době možné avětšovat či zmenšovat. A tak aby výsledek měl správnou perpektivu nafotil Rejlander nejprve skupiny osob v prvním plánů a poté spočítál a doplni další scény ve druhém a třetím. Namísto obrovského závěsu posloužily malé záclonky a pozadím je pouhých několik desítek centimetrů vysoký snímek.
A proč název „Dva způsoby život?“ Snímek totiž na pravé straně znázorňuje lidské ctnosti, na levé naopak hříchy. V centrální části je pak vidět otec se dvěma syny, z nichž jeden směřuje cestou k ctností a druhém se zamlouvá cesta hříchu, hýření a hazardu.
Snímek se brzy stal slavným a jeden exemplář si objednala například i britská královna Viktorie. Pro samotného autora, rodilého Švéda žijícího v Anglie pak vrcholem kariéry. Lehké to rozhodně ve své době neměl. Na výstavě v Edinburgu musela být například levá strana kvůli zobrazené nahotě zakryta. U pozdějších snímků si pak můžeme všimnout další vynucené změny, a to u postavy otce v centrální části snímku. Na originálním snímku se díval na levou, tedy hříšnou stranu. Po změně se jeho pohled otočil opačným směrem.
A na závěr malá perlička. Dnes se to zdá být neuvěřitelné, ale tehdejší fotografové dobu expozice odhadovali. Technika fotografie byla na počátku a závěrka neexistovala. Říká se, že Rejlander si proto našel pomocníka. Svoji kočku a čas expozice odvozoval od stahů jejích zorniček. U této fotografie se na ní s „žádostí“ o pomoc obrátil hned třicetkrát.