Norsko možná příjde o dvě třetiny svých volně žijících vlků
Norsko možná již brzy přijde o celé dvě třetiny populace svých volně žijících vlků. Minulý pátek o tom rozhodly norské úřady, když povolily jejich lov. Okamžitě tím vyvolaly silné pobouření ochranářských skupin. Zamýšlený rozsah lovu totiž podle nich ohrožují celou vlčí populaci. A zazněla tak i silná slova, jako „masové vyvraždění“.
FOTO: Sleeze / Pixabay.com
Populace vlků v Norsku se odhaduje na 68 jedinců a 47 má být nyní zastřeleno. Důvodem k tomuto rozhodnutí se staly škody způsobené vlky na chovech hospodářských zvířat, zejména pak ovcí. V Norsku jich ročně zmizí zhruba 110.000 z více jak dvou a půl milionů chovaných zvířat. Arnodd Håpnes z norské pobočku Přátel Země ale předpokládá, že jen 25.000 z nich padne za oběť masožravcům. Podíl samotných vlků pak odhaduje na jeden až dva tisíce kusů. A to je také hlavní argument ochranářských organizací, které jsou rozhodnutím úřadů překvapení a pobouření. Vlk je totiž v Norsku ohroženým druhem. „Je to velmi negativní způsob obhospodařování přírody, Budou tímto vystříleni téměř k zániku,“ říká k rozhodnutí sám Håpnes. A dodává, že jednu z vlčích smeček už stejný osud potkal v loňském roce. Z šesti zbývajících by tímto rozhodnutím zbyly pouhé tři. Konkrétně 24 vlků, tedy více jak polovina schváleného počtu má být navíc uloveno v tzv. vlčí oblasti na jihovýchodě země. A to i přesto, že se zde během loňského léta díky vlkům ztratilo pouhých 117 z celkového počtu zmizelých ovcí.
Neúměrné škody nebo lovecká lobby?
Část ochranářů se proto domnívá, že za rozhodnutím stojí zcela jiné důvody, než ty oficiálně uvedené. Håpnes poukazuje na to, že kritizované rozhodnutí bylo schváleno zejména díky konzervativním poslancům norského parlamentu za silné podpory konzervativních médií spolu s chovateli ovcí a v neposlední řadě lovci. Právě lov je totiž v Norsku velmi populárním „sportem“ a lovci jsou silnou lobbistickou skupinou.
A zájem o lov vlků je velký. Ukázalo se to již v předchozích letech. O šestnáct vlků, tedy o onu smečku odlovenou v minulém roce, se ucházelo přes 11.000 lovců. Tedy více než 700 žádostí na jednu každou licenci. K tomu je třeba připočítat i nelegální lov, který ohrožuje nejen vlky ale například i medvědy po celé Evropě. A věc může mít ještě jednu stranu, jak poukazuje Håpnes. „Lovecké organizace touží snížit počet vlčích smeček proto, že ty jsou jejich konkurentem při lovu lososovitých ryb,“ říká.
Odlov, který nemá za posledních sto let obdoby
Ochranářská uskupení také upozorňují, že ze strany vlády jde o záměr, který nemá v Norsku za posledních více než sto let obdobu. O nic takového se podle jejich vyjádření žádná vláda nepokusila již od roku 1911. „Je to masové vyvraždění. Neviděli jsme nic podobného už sto let, kdy politikou bylo vymýcení všech velkých šelem,“ prohlásila podle deníku The Guardian Nina Jensen, ředitelka WWF v Norsku. I ona přitom poukazuje na to, že skutečné ztráty zemědělců způsobené vlky jsou minimální. A poukázala i na jiná usnesení norského parlamentu, tentokrát z roku 2004 a 2011. Hovoří o tom, že vlkům i dalším masožravým populacím zvířat musí být umožněno koexistovat s lidskou společností.
„Vystřílet 70% vlčí populace není hodno národa prohlašujícího, že bude bojovat proti nepříznivým vlivům na životní prostředí. Lide z celého Norska i mimo něj by teď měli reagovat,“ prohlásila Jensen. Souhlasí s ní také předseda sdružení Přátel Země v Norsku Silje Ask Lundberg. „Toto rozhodnutí musí být zastaveno,“ říká rezolutně. Obě organizace proto společně podaly proti rozhodnutí odvolání.
„Beru na vědomí, že se jedná o složitou a kontroverzní záležitost,“ napsal ve svém vyjádřenív reakci na kritiku Vidar Helgesen, norský ministr životního prostředí a klimatu. Uvedl také, že konečné rozhodnutí bude učiněno na základě pečlivých úvah.
Kritikové jsou ale skeptičtí. „Budeme se snažit minimalizovat počet usmrcených vlků jak jen to bude možné,“ prohlásil Håpnes, „ale nemyslím si, že by se nám podařilo číslo snížit o víc než několik zvířat.“
www.kamilcervinka.eu