Nešťastný pátek třináctého – kde se vzal?
Je pátek a třináctého. Datum, které je v mnoha zemích považováno za nešťastné. Proč tomu tak je a jak tento „pověra“ vznikla?
OBRÁZEK: Jacques de Molay a Geoffrey de Charnay jsou upalováni na hranici (kresba z francouzského rukopisu z 15. století)
Někteří lidí se v pátek třináctého vzdají obvyklých činností. Jiní tomuto dni žádný význam nepřikládají. A jsou i tací, kteří den naopak považují za šťastný. Každý ale ví, že pátek třináctého je v naší kultuře obecně považován za „nešťastný“. „Nikdy si to nepřipouštím, a to ani dnes, kdy jsem si v práci hned ráno poranila ruku„, usmívá se sympatická brunetka Petra u poštovní přepážky, kde si vedle jiného kupuje také los. Reálný důvod bychom opravdu hledali jen stěží. I když se i v tento den, který se v každém roce minimálně jednou vyskytne, stalo několik tragických událostí, nijak významně se nevymyká normálu. Kde se tedy pověra o nešťastném pátku třináctého vzala?
Poslední večeře nebo smrt
Svůj základ může mít již v poslední večeři Ježíše Krista. Uskutečnila se na Zelený čtvrtek a u stolu sedělo právě třináct lidí. Následující den, na Velký pátek, byl Ježíš Kristus ukřižován. Třináctku za nešťastnou považovali již Židé. Třináctým číslem v hebrejské abecedě je totiž „M“, a to je první písmeno slova „Mavet“ označující smrt.
Začátek konce Templářů
Obava z pátku třináctého však múže mít i mnohem realističtější důvod. Pátek, 13. října 1307 se nesmazatelně vryl do historie Templářského řádu, jehož celý název zní Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (lat. Pauperes commilitones Christi templique Salomonici). V tento den francouzský král Karel IV Sličný začal pronásledovat a tvrdě potírat členy řádu. Mnoho z nich bylo zatčeno, mučeno a někteří i popraveni. Na hranici skončil také poslední velmož řádu Jacques de Molay. Majetek řádu pak byl na základě králova zplnomocnění převzat. Začal tak proces, který vyústil až v zánik Templářů.. Následovníci řádu proto pátek třináctého považovali oprávněně za ďábelský a nešťastný den.
Od pověry k fobii
Možná právě tato událost vyvolala tak silnou reakci, že se strach přenesl do téměř celé evropské společnosti. Tedy kromě Španělska a z něj do Latinské Ameriky, kde je za nešťastné považováno naopak úterý třináctého. Fóbii ale způsobují oba dny. Chorobná obava z pátku třináctého označována jako „paraskavedekatriafobie“ nebo také „friggatriskaidekafobie“ trápí překvapivě řadu lidí. Specifickou fovii je pak strach přímo z čísla třináct (triskaidekafobie).
www.kamilcervinka.eu