ROZHOVOR: “Regionální potraviny mohou být způsob, jak omezit šíření ptačí chřipky,” říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek

Začátek roku se nese ve znamení ptačí chřipky. O ní, o možnostech ochrany ale také o dalších tématech jsme si povídali s ředitelem České společnosti ornitologické Zdeňkem Vermouzkem. 

FOTO: archiv Zdeňka Vermouzka a pixabay.com

Nový rok se nám stále rozbíhá. A tak klasická úvodní otázka. Jaký byl uplynulý rok 2016  pro ptáky a pro Českou společnost ornitologickou? 

Pro ptáky bych řekl že celkově standardní, průměrný, díváme-li se na to, jak proběhla hnízdní sezona i na to, jak proběhl celý rok. Z hlediska lidského, nebo lépe řečeno politického, byl rok velmi úspěšný. V závěru toho roku evropská komise konečně po dvou letech potvrdila, že nebude upravovat evropské směrnice o ptácích a stanovištích. Tedy dva základní předpisy o ochraně přírodu. Ty samozřejmě mají dopad i na ptáky. A máme velmi silné důkazy, že ptáků skutečně prospívají, že je skutečně chrání.

Pro ČSO opět standardní, tak jako v minulých letech. ČSO se rozvíjí. Máme řadu různých úspěchů, ať už na poli politickém, jako je ten výše jmenovaný. Nebo přímo v terénu stojí za zmínku, že se nám povedlo vykoupit dosud zdaleka největší množství pozemků na Josefovských loukách. A to díky velké podpoře lidí i dalších dárců, kteří rozvoj této oblasti podporují. A daří se nám tak mokřadní ptáky lépe chránit.

Na konci roku jsme se navíc dozvěděli, že máme schválený projekt na vybudování velké vodní plochy právě na Josefovských loukách. Jeho realizace je samozřejmě otázkou roku letošního. Další věcí, která stojí za zmínku je start mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu dvou druhů, velmi ohrožených dravců orla královského a raroha velkého, potažmo i dalších ohrožených dravých ptáků před ukládáním otrávených návnad. A zahájení tak velkého mezinárodní  projektu se neděje každý den.

Vermouzek_full

S tímto projektem souvisí také moje další otázka. Provozujete web www.karbofuran.cz, který monitoruje otravy tímto dnes již zakázaným jedem. Jak se tato problematika vyvíjí. Několik otrav bylo zaznamenáno i v letošním roce. 

Bohužel ta situace s nelegálním pronásledováním, hlavně trávením se nelepší. Dokonce máme nějaké indície, že se snad i zhoršuje. A že to množství otrávených ptáků i množství otrávených návnad je čím dál vyšší. A právě, to že můžeme něco aktivně proti tomu dělat nás těší.

Karbofuran je jako jed používaný ve volné přírodě už od padesátých let zakázaný. Přesto platilo – a pokud vím tak stále platí – že se dosud nepodařilo vyřešit ani jeden z případů otravy karbofuranem. Čím si to vysvětlujete? 

To že se nepodařilo nikoho chytit je souhra několika věcí, Z nichž jednou je, že jde o trestné činy, které se dějí v skrytu, beze svědků. A tady někoho vypátrat, prokázat mu to, je  skutečně věc těžká. A v řadě případů se to nedaří ani v zahraničí. Na druhou stranu aby to aby to byla naprostá nula také není v pořádku a svědčí to tom, že se této problematice dosud nevěnovala dostatečná pozornost. Zkrátka se tím policie nezaobírala natolik, aby pachatele usvědčila a předala k potrestání.

Dotaz: Na konci roku 2015 jste spustili také mobilní aplikaci Avif mobile a máte tak za sebou první celou sezonu jejího provozu. Jaké jsou zkušenosti?

Ty zkušenosti s ní jsou velice dobré. Zkrátka technika, když opravdu slouží a nestane se našim vládcem, může přispívat k dobrým věcem.

Data, která sbíráme prostřednictvím faunistické databáze ČSO a tedy i prostřednictvím mobilní aplikace, jsou veřejně přístupná. Může je kdokoliv využít pro jakýkoliv účel a potřebu. Tedy od základního výzkumu, až po sestavení například atlasu hnízdního rozšíření. V letošním roce ostatně běží poslední rok čtyřletého atlasového mapování. Takže to je takový jeden velký projekt, který končí v letošním roce. Přesto, že jej využívají projektanti, investoři nebo například státní úřady při rozhodování o různých územních či investičních záměrech. A samozřejmě se využívají při zcela praktické ochraně, kdy vyhodnocujeme rozmístění jednotlivých hnízd například čejek chocholatých na orné půdě. Díky tomu funguje ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství přesně zaměřený agro-enviromentální program „Podpora čejky na orné půdě“. Ale to jsou opravdu jenom příklady z nepřeberného množství způsobů, jak je možné data s Avifu používat.

Dotaz: Zmínil jste například projekt vodní plochy na Josefovských loukách. Co dalšího chystáte pro rok 2017?  

Tak vedle této vodní plochy je to ono aktivní vyhledávání otrávených návnad za pomocí psů v rámci již také zmíněného mezinárodního projektu. Dalším takovou velkou věci kterou bychom rádi spustili, je systematická ochrana sýčků obecných. Hlavně sýčků v Ústeckém kraji. Přestože tak není většinou vnímám, je dnes naší asi neohroženější sovou. Zhruba posledních sto párů u nás zbývá. Přestože před nějakými třiceti či padesáti lety to byla skutečně běžná sova, která byla téměř všude. A často kolem vesnice houkalo těch sýčků několik. Dneska zbývají opravdu poslední a jestliže se nezačnou dělat nějaká opatření v jeho prospěch – zejména bezpečná hnízdiště, vysekávání travnatých ploch kde mohou lovit a kde současně nejsou aplikovány pesticidy a jedy – tak hrozí, že ze střední Evropy úplně zmizí.

burrowing-owl

A teď k aktuálnímu problému letošního roku. Ptačí chřipka. S ornitologií je úzce spjatá, jak ji vnímáte?

Ptačí chřipku vnímáme jako nepříjemnou záležitost po všech stránkách. Samozřejmě je to choroba, která napadá ptáky, je velmi virulentní. Může dopadat na populace ptáků, včetně ptáků ohrožených, jako se to v Asii již dříve stalo. S tohoto pohledu z ní rozhodně nemáme radost. Na druhou stranu je to přírodní činitel, se kterým můžeme jen těžko něco udělat. To co je důležitější. K tomuto přírodnímu fenoménu přispívají lidské, často intenzivní, chovy ptáků, mnohdy navíc s velmi špatnými hygienickými podmínkami jak pro ty ptáky tak pro lidi. Týká se to především jihovýchodní Asie, odkud tyto kmeny ptačí chřipky pocházejí a odkud se šíří. A pokud se pak tato choroba zavléká do chovů po celém světě, vzniká velký problém pro chovatele a jejich drůbež, ale i druhotné nebezpečí pro volně žijící druhy. I proto, že pokud se lidé bojí a pokud nerozumí úplně tomuto problému, mohou mít tendenci volat po tom, aby se likvidovali i volně žijící ptáci a nepřenášeli tak ptačí chřipku dál. Skutečnost je taková, že zatím neexistuje jediný důkaz pro to, že by volně žijící ptáci byli schopni přenášet chřipku na větší vzdálenosti. Čili že by třeba s té Asie, kde tento chřipkový virus takto vznikl, se ta nákaza dostala do Evropy prostřednictvím volně žijícího ptactva. Právě proto, že ta chřipka je velmi patogenní. To znamená, že ptáci rychle onemocní a také rychle hynou. A představit si, že ten nemocný pták by byl schopen překonat několik stovek nebo spíše tisíc kilometrů je dost těžké. Naopak víme, že se ptačí chřipka šíří prostřednictvím  obchodu, manipulace produktů z drůbeže ale třeba i vozidly, oblečením, na botách lidí, kteří  se v prostředí pohybují. Dohromady z toho plyne, že jakkoliv je ptačí chřipka velmi nepříjemná záležitost,  neměli bychom se ji bát nějak nepřiměřeně a rozhodně bychom to měli posuzovat s chladnou hlavou a rozhodně nepronásledovat volně žijící ptáky. Ti jsou spíše obětí než příčinou.

Důsledkem je mnohdy i plošné hubení domácích ptáků a větších chovů. V určitých oblastech to vyvolalo řad kontroverzí. Jak se díváte na tuto záležitost? Je toto ta správná obrana?

Já bohužel nejsem odborník, virolog nebo epidemiolog, a nejsem tak schopen posoudit, které toto rozhodnutí bylo nebo nebylo potřebné. Nicméně respektuji, že Státní veterinární ústav je úřad, který se rozhoduje na základě nejlepších informací které mají. Rozhodnutí proto respektuji. 

I přesto. Máte nějaký návod, jak šíření ptačí chřipky bránit? 

To, co udělat můžeme, je důkladná hygiena a kontrola v mezinárodním obchodě s produkty z drůbeže. Protože právě to jsou ty faktory přenosu tohoto viru.

Opět je to zdůvodnění, proč je rozumné využívat v každodenním životě lokální produkty. Proč je rozumné maso, drůbež, vajíčka brát od souseda nebo sousedky, která je chová a vyhnout se této masové produkci. Komerční produkce vede k převážení těchto produktů přes půl kontinentu, nebo i celé kontinenty.

A na závěr. Bavili jsme se o tom, co pro letošní rok připravujete. Ale teď se zeptám jinak, co byste chtěl, aby se podařilo. 

Co by se mělo povést a co je teď aktuální, aby Poslanecká sněmovna přehlasovala návrhy Senátu na úpravu zákona a ochraně přírody a krajiny. Aby konečně začala platit rozumná novela o ochraně národních parků, kterou vloni připravilo Ministerstvo životního prostředí. Ta už sněmovnou jednou prošla, ale Senát ji teď velmi zhoršil a záleží na opět na sněmovně, zda budeme mít národní parky na úrovni mezinárodní úrovní jak by to mělo být, a nebo zda bude pokračovat další zdlouhavé tahanice a poškozování národních parků o masivní výstavbu. To je jedna z věcí, která teď je před námi a musíme se ji věnovat. A především se jí samozřejmě musí věnovat poslanci.

 

Share Button
Kamil Červinka on InstagramKamil Červinka on LinkedinKamil Červinka on Twitter
Kamil Červinka
šéfredaktor
_______________________________________________________________________________________
www.kamilcervinka.eu