Otec vlasti, Karel IV – dnes slavíme 700 let od jeho narození

Dnes je tomu právě 700 let, kdy se narodil Karel IV. Člověk, panovník, rytíř a intelektuál, který se zapsal do historie českých zemí i celé Evropy.

Římský císař, český král, markrabě moravský, vojevůdce, dobrodruh, intelektuál… to vše a mnohem víc byl Karel IV. V očích Čechů Otec vlasti, ve své době však označovaný také jako Karel IV. Lstivý. Člověk, který v sobě spojoval celou řadu protikladů. Byl vzdělaný, intelektuálně zaměřený a pokrokový. Pokud se mu to však hodilo, byl ochoten porušit své sliby či uzavřené smlouvy. Nejednou si vybíral své spojence právě podle toho, co chtěl zrovna dosáhnout. Nutno ovšem podotknout, že by bez této vlastnosti žádný panovník té doby na “trůnu” příliš dlouho nevydržel.

Zpustošené Čechy a Moravu dokázal znovu povznést ekonomicky i kulturně. Vykoupil zastavené královské hrady a ve francouzském stylu zrekonstruoval ten pražský. Jeho jméno si tradičně spojujeme s výstavbou Nového města pražského,  prvního kamenného mostu v Praze, nebo hradu Karlštejn. V roce 1348 pak založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě.

Byl velmi zbožný. Sbíral relikvie svatých a často meditoval. K židovskému obyvatelstvu se však choval dosti necitelně. Židé, kteří byli služebníky komory krále mohl král zastavit, a tohoto práva využil Karel IV. opakovaně. V roce 1349 například takto zastavil frankfurtské Židy představeným města. Když si pak tito přišli svoji zástavu vybrat, Židé raději zapálili své domy a dobrovolně v nich uhořeli. “Tři domy nejlepších Židů… brzy po tom, co budou pobiti“ v Norimberku věnoval markraběti Ludvíku Braniborskému. Dovolil tak nejen zábor jejich majetku, ale již dopředu avizoval, že jejich usmrcení nebude trestat. 

Norimberku také dne 16. listopadu 1349 dovolil srovnat se zemí židovskou čtvrť. O jedenáct dní později, tedy 5. prosince 1349 následoval pogrom, kterému za oběť padlo 560 židovských obyvatel. Trestu se pachatelé obávat nemuseli. Karel IV jim již dopředu udělil amnestii. Na místě židovské čtvrti později vyrostl mariánský kostel a tržiště.

Do historie se však Karel IV zapsal především svoji moudrou vládou a diplomatickými schopnostmi. Ostatně, svoji pozici mezi evropskými panovníky si musel tvrdě vybojovat. A to v počátku své vlády mnohdy i navzdory svému otci. Své schopnosti a získané zkušenosti využil v pozdějších letech ke zkonsolidování českého království a k jeho významnému rozšíření. Zlatou bulou, nejvýznamnějším říšským ústavním zákonem platným až do samotného zániku Svaté říše římské v roce 1806, potvrdil navíc výjimečné a nezávislé postavení českého krále a českého státu v rámci říše. Českému králi pak zajistila výsadní postavení mezi kurfiřty, kteří volili římského císaře. Od jejího vydání to bylo většinou hlasů a ne jako do té doby jednohlasným souhlasem. Ono výsadní postavení pak mělo předcházet jejich případným neshodám. 

Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378. Ve smuteční řeči byl poprvé označen za Otce vlasti. Nazval jej tak Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor francouzské Sorbonny a císařův přítel.

 

 

Share Button
Kamil Červinka on InstagramKamil Červinka on LinkedinKamil Červinka on Twitter
Kamil Červinka
šéfredaktor
_______________________________________________________________________________________
www.kamilcervinka.eu