Norsko zvažuje zákaz prodeje aut se spalovacími motory

S převratnou zprávou přišel norský deník Dagens Næringsliv. Politické strany  z obou stran spektra podle ní údajně dosáhly shody v zavedení zákazu prodeje aut se spalovacími motory. Ten by měl platit od roku 2025. 

ILUSTRAČNÍ FOTO: Kamil Červinka

Deník Dagens Næringsliv, zaměřující se na zprávy s bussinesu a současně třetí největší norské noviny, se ve své zprávě odkazují na zdroje ze všech čtyř hlavních politických uskupení. Oficiálně však dohodu potvrdila jen  liberální a demokratická strana.  Naproti pravicová FRP, kterou deník také výslovně zmiňuje, je opatrnější. Její oficiální představitelé pouze připustili, že podobný krok budou zvažovat.

Návrhy na zavedení opatření proti prodeji aut se spalovacími motory již v Norsku zazněly dříve. A to od představitelů Strany práce. Nová dohoda je však ještě ambicóznější. Zatímco první počítal se zákazem až od roku 2030, nový návrh by prodej osobních automobil, autobusů a lehkých užitkových aut s dieselovými a benzínovými motory ukončil již o pět let dříve. V roce 2030 by se pak návrh rozšířil také na těžší dodávky, 75% autobusů dálkové dopravy a 50% kamionů.

I přesto, že zpráva není dosud potvrzena, okamžitě proběhla celou řadou světových médií. A nepovšimnuta nezůstala ani na sociálních sítích. „Jak úžasná země,“ napsal na Twitteru směrem k Norsku výkoný ředitel společnosti Tesla Motors Elon Musk. Jeho tweet sdílelo více jak 18 tisíc jeho fanoušků.

„Na jedné straně mohu s povděkem souhlasit s tak odvážným rozhodnutím,“ říká na možný zákaz Jaromír Vegr, předseda Asociace pro elektromobilitu České republiky, ale dodává, „přestože jsem zastánce elektromobility, tak by mi naprostý zákaz čehokoli trochu vadil. Stát by měl zařídit, aby se lidé mohli sami „správně“ rozhodnout a pokud někdo bude chtít koupit „čmouda“ z jakýchkoli pohnutek, bude to muset nějak odčinit.“

Zákaz paliv z ropy „financovaný“ z prodeje ropy

Ze strany Norska je však tato snaha tak trochu rozporuplná. Tato severská země sice patří zcela nesporně k lídrům ve využívání obnovitelných zdrojů. Má proto i vynikající podmínky. Drsná, ale krásná, norská krajina je protkána celou řadou prudkých horských řek s jezery a vodopády. A Norové toho umí náležitě využít. Vždyť více jak 99% veškeré výroby elektrické energie zajišťují vodní elektrárny. Přispěla k tomu i deregulace „elektrického“ trhu dovršená v roce 2002 a množství energie proto dodávají do sítě malé vodní elektrárny. Do roku 2020 chce pak zvýšit svoji produkci elektrické energie i z větrných elektráren. Projekt počítající s investicí až tří miliard amerických dolarů byl schválený v roce 2013. A ani elektromobilita není Norům cizí. Na tamnějších silnicích jezdí celých 24% elektromobilů a v loňském roce tvořily 17,1% všech nově prodaných automobilů. Na druhou stranu je třeba připomenout, že automobilový trh v Norsku je poměrně malý. Norové vlastní méně než jedno procento všech registrovaných automobilů v Evropě. A například v loňském roce se prodalo celkově jen asi 150.000 nových automobilů, což je jen o něco víc než letošní prodej v ČR za prvních pět měsíců roku.

Avšak Norsko patří současně mezi pětici největších vývozců ropy na světě. A protože zahraniční obchod činí celých 37% norského HDP, je ropa i zemní plyn významným zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Opakovaně přitom v minulých letech zaznamenával růst, a to nemalý. Příjmy z vývozu těchto dvou komodit dokonce způsobily procentuální pokles podílu vývozu služeb (dalšího významného artiklu zejména v oblasti přepravy) z 28% v roce 1991 na 24% v roce 2004.

Norsko není první, ke schválení má však nejblíž

Podobné snahy však nejsou ničím novým ani v dalších zemích. Již před nedávnem jsme vás informovali o podobném záměru Holandska. Uvažují však o něm i další země. Vedle Rakouska je to třeba i stále se rozvíjející Indie. Norsko má ovšem, potvrdí-li se podpora všech jmenovaných stran, ke konečnému schválení nejblíže.

Konec odlesňování a vyšší daně

A návrh o zákazu automobilů se spalovacím motorem není jediný, o kterém se na norské politické scéně živě diskutuje. V rámci snahy snížit dopady lidské činnosti na globální klimatické změny se hlavní politické strany Norska dohodly na prosazení nulového odlesňování. Pro daňové poplatníky pak méně pozitivní je shoda na zavedení klimatické daně z elektřiny.

Share Button
Kamil Červinka on InstagramKamil Červinka on LinkedinKamil Červinka on Twitter
Kamil Červinka
šéfredaktor
_______________________________________________________________________________________
www.kamilcervinka.eu
Kamil Červinka

Kamil Červinka

_______________________________________________________________________________________ www.kamilcervinka.eu